Krkonoše
    
 
Počet návštevníků
Počet návštevníků
trasa pro horské kolo
Ergis ID: 903

Zámecká cesta (horské kolo)

zvětšit obrázek: Zámecká cesta (horské kolo) * Krkonoše
zvětšit obrázek: Zámecká cesta (horské kolo) * Krkonoše
zvětšit obrázek: Zámecká cesta (horské kolo) * Krkonoše
zvětšit obrázek: Zámecká cesta (horské kolo) * Krkonoše
zvětšit obrázek: Zámecká cesta (horské kolo) * Krkonoše

Vrchlabí Náměstí - Vrchlabí Náměstí

podrobná mapa

Po stopách krkonošských pánů
[27km/651m; MTB, Trek]

Zámecká cesta nás zavede hluboko do dějin, kdy krkonošské hory a podhůří byly rozděleny mezi často soupeřící šlechtické rody, do 16. století, kdy si pro svá sídla vystavěli reprezentativní renesanční zámky.

V polovině 16. století místním pánům hodně zamíchal karty mladý hornický odborník Kryštof Gendorf, který přišel do Čech z rodných Korutan a stal se královským rádcem pro věci horní a mincovní. Rychle rozpoznal rudné bohatství Krkonoš. V roce 1533 zde koupil vrchlabské panství a později i další panství na východě Krkonoš - Trutnov a Žacléř. Podnikavý Gendorf rozvinul hornické a hutní podnikání v Krkonoších nebývalou měrou a ve Vrchlabí vybudoval bezkonkurenčně největší železárny v Čechách. Obzvláště výnosným artiklem byly místní kosy, které se v dřevěných sudech vystlaných slámou exportovaly daleko za hranice země. Gendorf přetvořil ves Vrchlabí v prosperující město a vystavěl zde r. 1546 jeden z prvních renesančních zámků v Čechách.
Úspěšný cizinec to neměl mezi místními starousedlými pány jednoduché. Z jihu (panství Hostinné) a ze západu (panství štěpanické) s ním sousedili Valdštějnové, kteří se cítili ohrožováni Gendorfovou rozpínavostí a podnikavostí a neustále mu škodili. Počínaje krádežemi dobytka, ničením dolů a hamrů, přehrazením Labe, aby z hor nemohl plavit dříví nezbytné pro doly a hutě, až po ozbrojené bojůvky na hranicích panství.
Původně vládli Valdštejnové svému rozsáhlému panství na západě ze štěpanického hradu (dnes jsou zde jen ruiny). Panství bylo však dědickými nároky rozděleno na dvě menší části, z nichž jedna byla záhy prodána. Úlohu hradu převzaly nejprve dvě tvrze a ve druhé polovině 16. století pak půvabné renesanční zámky. Zámek v Horní Branné dal vystavět Zdeněk z Valdštejna, zatímco zámek v Jilemnici zbudovali noví majitelé Křinečtí z Ronova.

Jak šly dějiny, podkrkonošská panství se dělila a zase slučovala a vystřídala se na nich řada pánů. Jen jedinkrát se všechna dostala pod vládu jediného muže. Bylo to hned v následujícím bouřlivém 17. století, na počátku celoevropské třicetileté války, kdy podkrkonošská panství byla císařem konfiskována za povstání proti němu. Levně je skoupil vrchní velitel císařských vojsk a jeden z nejvlivnějších mužů v Evropě, nejslavnější z rodu Valdštejnů - podnikavý, ctižádostivý a bezohledný Albrecht. Přetvořil Gendorfovu hutní výrobu ve válečnou mašinérii - vrchlabské muškety a dělové koule zásobovaly císařská vojska na bojištích po celé Evropě. Podkrkonošská panství se stala součástí vévodství frýdlantského, které bylo jakýmsi státem ve státě se zvláštními výsadami a bylo ostrovem prosperity a míru uprostřed Evropy rozbouřené válkou. Bylo tehdy nazýváno "terra felix" - šťastná země. Po zavraždění Valdštejna za údajné spiknutí proti císaři, byla jeho rozsáhlá panství rozdělena mezi císařovy stoupence, převážně cizozemce a válečníky. Tím skončila pod krkonošskými horami i vláda starých českých rodů.

Podkrkonošské zámky dnes již slouží jiným účelům. Ve Vrchlabí a Horní Branné se z nich staly úřední budovy, vrchlabský zámek však dosud uchovává vzácná renesanční kamna (prohlídku je možno domluvit v městském informačním centru). V hornobranském zámku najdeme zase malé muzeum J.A. Komenského. V jilemnickém sídlí Krkonošské muzeum se zajímavými etnografickými a historickými expozicemi, mimojiné o historii lyžování v Krkonoších.

Délka26.3 km
Doba trvání02:30 h
Převýšení651 m
Maximální výška465 m
Minimální výška675 m