Krkonoše
    
 
Počet návštevníků
Počet návštevníků
pěší trasa
Ergis ID: 646

Krakonošova cesta

zvětšit obrázek: Krakonošova cesta * Krkonoše
zvětšit obrázek: Krakonošova cesta * Krkonoše
zvětšit obrázek: Krakonošova cesta * Krkonoše
zvětšit obrázek: Krakonošova cesta * Krkonoše

Vítkovice Parkoviště Horní Mísečky - Harrachov Informační středisko KRNAP

podrobná mapa

Krakonoš patří k bájným bytostem, jež v představách našich předků rozhodovaly o osudech krkonošské přírody i lidí, kteří ji osídlili. Půjdeme po jeho cestě a tak budeme mít dostatek příležitostí seznámit se s jeho horským královstvím.

Začátek trasy je na enklávě Horních Míseček, jejíž osídlení, pravděpodobně spjaté s těžbou rud, je uváděno již v 17. století (1642). Dnes je to známé sportovní středisko sjezdového a běžeckého lyžování. První stovky metrů vedou po pohodlné Masarykově horské silnici, ze které odbočíme na zeleně značenou turistickou stezku, která nese název Krakonošova cesta (do roku 1920 to byla Jubilejní cesta Františka Josefa). Z počátku vede lesními porosty na jihozápadních svazích Krkonoše.

Přibližně na polovině cesty do Kotelních jam se po levé straně nachází zpola zarostlá luční enkláva, na které již od r. 1708 stála Kotelská bouda. Byla jednou z prvních horských hospodářských usedlostí v západních Krkonoších. Vyhořela a zanikla v r. 1910.

Asi po 1,5 kilometru pohodlné chůze se kulisa starých horských smrků před námi rozestoupí a staneme tváří v tvář divoké scenérii ledovcového karu Velké Kotelní jámy.

Při pohledu zpátky do Kotelních jam určitě upoutají pozornost dva nápadné útvary nad skalními plotnami Velké Kotelní jámy. Jeden je přirozený - skalní výchoz (tor) Harrachových kamenů (1424 m n. m.), druhý je umělý - kamenná mohyla Hanče a Vrbaty, upomínající na tragický příběh dvou lyžařů. Ti našli nedaleko odtud smrt při sněhové bouři během mezinárodních lyžařských závodů v r. 1913.

Po jihozápadních svazích Kotle, nejnápadnější západokrkonošské hory (1435 m n. m.), probíhá Krakonošova cesta až k bezlesé enklávě Dvoraček, která byla v minulých staletích centrem hospodářského dění v západních Krkonoších.

Současná bouda Dvoračka je pamětníkem dávných dob slávy budního hospodářství v západních Krkonoších a přesto, že kolorit okolních luk už neoživují pasoucí se krávy, stojí za to zastavit se zde na krátké občerstvení a potěšit se pohledem na to, jak vypadal začátkem století klasický dřevěný inteiér horské boudy. Za povšimnutí však stojí i pestře kvetoucí horské louky (arniky, náholníky, sasanky, hořce, kakosty, lepnice a další rostliny) v okolí Krakonošovy cesty. Ta prochází enklávou Dvoraček a pozvolna sestupuje jihozápadními svahy Lysé hory. Kříží přitom čtyři sjezdové lyžařské tratě, které vedou zpod vrcholu Lysé hory směrem do údolí Rokytnice nad Jizerou. Z těchto míst se nabízejí nádherné výhledy především na Rokytnici nad Jizerou. Při dobré viditelnosti se však odtud otevírá i panoramatický výhled od Ještědu a Jizerských hor, přes Vysocko, Český ráj, až po hřeben Zvičiny u Dvora Králové.

Po příchodu na křižovatku turistických cest Ručičky se Krakonošova cesta stáčí a po 4 kilometrech chůze lesními porosty v pěkném údolí Ryzího (dříve Sejfského) potoka se před námi otevře další bezlesá enkláva s rázovitou zástavbou horských roubenek. Mnohé z nich však již bohužel utrpěly nevkusnými architektonickými úpravami. Došli jsme do osady Rýžoviště, založené již ve 14. století jako první část dnešního Harrachova.

Po pohodlné silničce se kolem skalního hřebínku Skalní stěna dostneme až do Harrachova, původně sklářské a hornické osady, dnes centra letní a zimní turistiky a sportů v západních Krkonoších.

Délka12.5 km
Převýšení520 m
Maximální výška1140 m
Minimální výška700 m