Krkonoše
    
 
Počet návštevníků
Počet návštevníků

Informace o regionu Krkonoše


O regionu

zobrazeno jako seznam zobrazeno jako seznam
(nalezeno: 32 z 95 záznamů v kategorii: O regionu)

Ergis ID: 2

Klima

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Klimaticky náleží Krkonoše do mírného pásu s typickým střídáním ročních období. Jejich hřebeny tvoří nejvyšší překážku proudění vlhkého a chladného vzduchu od Atlantického oceánu, což má za následek velké množství srážek a nízké teploty.

Průměrná roční teplota se pohybuje na vrcholech kolem 0°C v podhůří kolem 6°C. Na úpatí Krkonoš dosahuje roční úhrn srážek přibližně 800 mm, na hřebenech až 1400 mm. Sníh zůstává trvale ležet průměrně sedm měsíců v roce, přibližně od poloviny října do poloviny května. Průměrná výška sněhové pokrývky je 150 až 200 cm. V Krkonoších se nachází asi 50 frekventovaných lavinových drah.

Ergis ID: 20

Geologická mapa

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

1) ŽULA
2) SVORY A FYLITY
3) RULY
4) BŘIDLICE
5) KVARCITY
6) KRYSTALICKÉ VÁPENCE

Ergis ID: 34

KRNAP

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Krkonošský národní park (KRNAP) byl založen r. 1963 jako první v České republice. Jeho rozloha je 370 km2 (s ochranným pásmem 570 km2). Člení se na 3 zóny podle stupně ochrany - nejpřísněji chráněné jsou I. a II. zóna.
Na území parku najdou návštěvníci řadu informačních středisek a několik tématických muzejních expozic.
Za ochranu krkonošské přírody je zodpovědná Správa KRNAP. Má na starosti především obnovu lesů, ochranu ohrožených druhů rostlin a živočichů, ale také řadu strážních, výzkumných, informačních a kulturně výchovných aktivit. Nezodpovídá za bezpečnost návštěvníků hor - o tu se stará Horská služba.
Správa KRNAP
Informační střediska

Ergis ID: 35

KPN

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Karkonoski Park Narodowy (KPN) byl založen r. 1959. Jeho rozloha činí 55 km2.
Na území parku najdou návštěvníci několik informačních středisek a několik tématických muzejních expozic.
Za ochranu krkonošské přírody je zodpovědná Správa KPN. Nezodpovídá za bezpečnost návštěvníků hor - o tu se stará Horská služba.
Sídlo správy KPN

Ergis ID: 36

MaB

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Roku 1992 byly Krkonoše (území KRNAP a KPN) zařazeny do mezinárodní sítě biosférických rezervací. Biosférické rezervace vyhlašuje světová organizace UNESCO v rámci projektu MaB (Man and Biosphere = člověk a životní prostředí). Jsou to nejcennější a nejohroženější území světa, která mají význam pro zachování přírodního bohatství a ekologické rovnováhy Země. Krkonoše se tak zařadily po bok amazonských pralesů, afrických savan Serenghetti, apod. UNESCO tak vymezuje pravidla ochrany těchto území a přispívá na ni finančními prostředky. Biosférická rezervace Krkonoše-Karkonosze se člení na 3 zóny podle stupně ochrany: jádrová (core) (obsahuje I. a II. zónu KRNAP), nárazníková (buffer) a přechodová (transition).

Ergis ID: 37

Historie ochrany Krkonoš

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

1904 - hrabě J. Harrach zřídil v Labském dole první přírodní rezervaci
1919 - vydání první československé vyhlášky o ochraně krkonošské květeny
1922 - zřízení přírodní rezervace v Malé Sněžné jámě v Polsku
1923 - profesor Schustler předložil návrh na vytvoření Krkonošsko-jizerského přírodního parku
1930 - zřízení přírodní rezervace Kotelská rokle
1949-1959 - vyhlášení 6 přírodních rezervací v Polsku
1959 - zřízení Karkonoskiego Parku Narodowego (KPN) na polské straně
1963 - zřízení Krkonošského národního parku (KRNAP) na české straně
1983 - zahájení projektu záchrany genofondu Krkonoš
1993 - vybraná krkonošská rašeliniště jsou uvedena na seznamu Ramsarské dohody o ochraně světově významných mokřadů
1993 - ve spolupráci s holandskou nadací Face je zahájen projekt obnovy krkonošských lesů

Ergis ID: 42

Ochranná pásma národního parku

zvětšit obrázek:  * Krkonoše
zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Území Krkonošského národního parku je podle stupně a ochrany rozděleno do čtyř zón (pásem): I. zóna, II. zóna, III. zóna a ochranné pásmo.

Do I. zóny jsou zařazena území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami jako: hřebenové oblasti, ledovcové kary, lesy a louky s vysokou druhovou rozmanitostí a významné geologické útvary. Tato v podstatě souvislá území jsou doplněna některými enklávami, jako je Černohorské rašeliniště, Albeřické lomy, Rýchorská květnice a prales apod. Krom jiného v těchto místech lze vidět glaciální relikty – druhy pamatující poslední dobu ledovou, rašeliniště a krajinu ne náhodou podobnou severské tundře, jsou zde k vidění výsledky dlouholetého působení ledu, sněhu, vody a větru na zemský povrch – charakteristické žulové skalní útvary, polygonální půdy, kary (ledovcové kotle), mury (zemní laviny), endemické (jenom na Krkonoších se vyskytující) druhy a poddruhy, např. jestřábníky, jeřáb krkonošský, zvonek krkonošský aj., z oblasti živočichů vřetenovka krkonošská (druh hlemýždě) nebo motýl huňatec žlutopásný krkonošský. Podle přísných mezinárodních regulí ochrany přírody by lidská noha neměla na území I. Zóny vůbec vstoupit, protože zde má být příroda ponechána přirozenému vývoji bez zásahu lidského faktoru. Proto s etaké nedivte, zjistíte-li, že v některých případech se přistupuje k likvidaci turistických cest, které se jeví z ochranářského hlediska jako nežádoucí.

II. zóna většinou obklopuje v širším či užším pásmu zónu I. Patří sem území s významnými přírodními hodnotami v oblasti horní hranice lesa a člověkem převážně pozměněné lesní aluční ekosystémy vhodné pro omezené a šetrné lesnické či zemědělské využívání. Zde si již můžete např. setkat s lesáky nebopracovníky ochrany přírody v terénu, kteří zde někdy provádějíurčité regulační a ozdravné zásahy v zájmu ochrany některých vzácných druhů či obnovy např. původní skladby porostů apod. Lze tu vidět i pasoucí se hospodářská zvířata.

III. zóna tvoří „zbytek“ území KRNAP. V uvozovkách proto, že se jedná o více než třikrát tak velkou plochu než I. A II. zóna dohromady. Tatooblast je intenzivně využívána rekreačně a turisticky, doplňkově se zde na nelesních půdách provozuje zemědělská výroba, zvláště pastevectví a sklizeň sena a hospodaří se zde v lesích při respektování specifických hledisek ochrany biologické rozmanitosti v chráněném území.

Ochranné pásmo není vlastní součástí území KRNAP, ale tvoří jakýsi ochranný pás, který má zabezpečit území parku jako takové před rušivými vlivy. Najdeme zde hlavní rekreační a sportovní centra. Probíhá zde již intenzivní zemědělská činnost, především chov skotu a jsou zde i vhodné podmínky pro výrobu ekoproduktů.

Návštěvní řád Krkonošského národního parku

Ergis ID: 7

Slavík modráček

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Rašeliniště a tundrové biotopy na hřebenech Krkonoš jsou často obrazně nazývány „ostrovy arktické přírody uprostřed Evropy". Slavík modráček tundrový je toho vzorným příkladem. V Krkonoších hnízdí izolovaná populace 25-30 párů a za dalšími se musíme vypravit až do skandinávských rašelinišť. Tento druh patří k nejvzácnějším a nejkrásnějším ptačím druhům krkonošských hor.

Ergis ID: 19

Žula

zvětšit obrázek:  * Krkonoše
zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Převážnou část polských Krkonoš a celý hlavní hřeben od Harrachova až ke Sněžce tvoří žula. Žhavé žulové magma vniklo v prvohorách do okolních krystalických břidlic a vytvořilo žulový masiv o mocnosti až 5 km. Na styku žulového magma s karbonátovými horninami vznikla krkonošská rudní ložiska (Obří důl, Svatý Petr, Malá Úpa).
Typické pro žulové hřebeny jsou zarovnané, mírně zaoblené vrcholy.
Podobně jako jiné žulové masívy je i krkonošská žula prostoupena systémem puklin, podle nichž dochází k jejímu typickému rozpadu do kvádrových bloků (na obrázku kvádrové bloky u Pančavského vodopádu). Na hřebenech najdeme skupiny skal - tory, u nichž eroze obrousila ostré kvádry do bochníkovitého tvaru.

Ergis ID: 21

Krystalické břidlice (ruly, svory, fylity, kvarcity)

zvětšit obrázek:  * Krkonoše
zvětšit obrázek:  * Krkonoše
zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Nejhojnějšími krkonošskými horninami na české straně jsou krystalické břidlice (ruly, svory, fylity, kvarcity). Byly vytvořeny ve starohorách a prvohorách před zhruba půl miliardou let. Ohromné tlaky a teploty horotvorných procesů tehdy přetavily původní vrstvy mořských usazenin i sopečných vyvřelin na nové horniny. Pro mnohé krystalické břidlice je typická vrstevnatá struktura.
Krystalické břidlice se, na rozdíl od kvádrového rozpadu žuly, rozpadají na ostrohranné úlomky. Je to jeden z důvodů, proč hřebeny z krystalických břidlic jsou ostřejší a strmější. Také kameny na hřebenových sutích mají odlišný tvar podle horniny, ze které je hřeben budován.
Z krystalických břidlic je vybudován vnitřní Český hřbet s přilehlými horskými rozsochami a část hlavního hřebene od Sněžky na východ.
Krystalické břidlice jsou odolnější vůči erozi než žula, proto hřebeny z nich budované nejsou tak ohlazené a mají strmější svahy (Kozí hřbety, Obří hřeben, Sněžka,...).

Ergis ID: 22

Vápenec

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

V tělese krystalických břidlic se objevují vložky a čočky krystalických vápenců a dolomitů. Na několika místech v Krkonoších se těží (Černý Důl, Horní Lánov, Suchý důl, dříve talé Strážné). Po vyleštěni se pouzivá na obklady (mramor), na výrobu vápna a pod. Ve vápenci se i v Krkonoších tvoří menší jeskyně.
<<< Obr.: Dnes opuštěný lom ve Strážném byl zdrojem žádaného sochařského mramoru.

Ergis ID: 27

Jeskyně

zvětšit obrázek:  * Krkonoše
zvětšit obrázek:  * Krkonoše

V Krkonoších je něco přes dvacet nevelkých jeskyní, především při jejich východním a jižním okraji. Vytvořila je proudící podzemní voda ve vápencových vrstvách. Většina z nich ani nemá přírodní vstupy z povrchu - téměř všechny vchody byly objeveny při těžbě vápence v lomech. Některé možná teprve čekají na objevení.
Krkonošské jeskyně se ani velikostí ani krápníkovou výzdobou nedají srovnánat s Moravským krasem. Přestože zde nenajdeme velké podzemní řeky, existují tu jeskyně s hlubokými podzemními jezery, která dosud nejsou uspokojivě prozkoumána. Krápníková výzdoba krkonošských jeskyní je velmi chudá. Výjimkou je jeskyně Trucovna (viz obr. 2).
V těsném sousedství Krkonoš se nachází veřejně přístupné Bozkovské jeskyně s bohatou výzdobou.

Ergis ID: 25

Kary

zvětšit obrázek:  * Krkonoše
zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Během ledových dob ve starších čtvrtohorách se v Krkonoších vytvořilo několik ledovcových splazů. Masy ledu pomalu "stékající" dolů vybrousily závěry údolí do tvaru kotle - tzv. kary - a níže pak údolí do tvaru písmene U (údolí modelovaná řekou mají příčný průřez ve tvaru písmene V). V Krkonoších se karům říká "jámy".

Pomalu stékající led hrnul před sebou kameny a suť - jejich nánosy se nazývají morény. Čelní moréna v několika případech přehradila údolí, takže voda z tajícího ledovce nemohla odtékat a vznikla tak ledovcová jezera. Najdeme je především na polské straně Krkonoš. V Krkonoších se ledovcovým jezerům říká polsky "staw".

Ergis ID: 26

Karling - Sněžka

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Výjimkou mezi krkonošskými vrcholy je Sněžka, která byla ledovcovou erozí "okrajována" ze tří stran, až z ní zbyla jenom špička. Vzniklému jehlanu se odborně říká "karling".

Ergis ID: 23

Tory

zvětšit obrázek:  * Krkonoše
zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Pro vrcholové části Krkonoš, stejně jako pro svahy na polské straně hlavního hřebene, jsou typické izolované věžovité skály, zvané tory. Vznikly během druhohor a třetihor, kdy byly erozi narušeny a odneseny méně odolné okolní horniny a obnažily se tak bloky žulového jádra, dříve schovaného hluboko pod zemí. Obnažené žulové skály se, jak je pro žulu obvyklé, působením především mrazu, rozpukaly do hranatých kvádrů. Ty dalším zvětráváním a ohlazováním dostaly dnešní bochníkovitou podobu.
Torům se v Krkonoších říká "kameny" - například "Polední kámen" (na obrázku 1), "Mužské kameny", "Dívčí kameny" (na obrázku 2), "Harrachovy kameny", ...

Ergis ID: 24

Kamenné polygony

zvětšit obrázek:  * Krkonoše
zvětšit obrázek:  * Krkonoše
zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Na většině nejvyšších krkonošských hřebenů vytvořila mrazová eroze v dobách ledových kamenná a balvanová moře. Z výšky i při pozorném sledování ze země můžeme místy vidět pravidelné uspořádání těchto kamenů do jakýchsi téměř kruhových ornamentů - polygonů. Nejde o dílo mimozemské civilizace, ale o dílo mrazu.
Voda mezi kameny zamrzá a opět roztává. Neustále tím mění objem a vzájemně odtlačuje a třídí jemnější a hrubší kamení. Časem se tak vytvoří téměř pravidelné polygonální vzory. Mráz vytlačuje větší kameny ze středů polygonů ven. Na styku dvou polygonů jsou tak kameny tlačeny proti sobě a staví se do nepřirozené svislé polohy.
Některé polygony jsou složeny jen z kamenů, u jiných vyplňuje střed jemnější suť nebo zemina, na které se uchytí tráva či malé keříky.
Polygony na svazích se vlivem zemské přitažlivosti a stékání rozbředlé půdy protahují do podlouhlých brázd.

Ergis ID: 29

Vodopády

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

V nejvyšších polohách Krkonoš pramení několik potoků a řek. Cestou do údolí musí překonat velká převýšení a na takových místech potom vznikají vodopády. Největší z nich najdeme na strmých srázech velkých ledovcových údolí – Labský důl, Úpská jáma apod. Nejvyšším (149 m) je vodopád Pančavy na hraně Labského dolu. Říčka Pančava pramení na Pančavském rašeliništi (nedaleko od pramene Labe), poté padá po kaskádě žulových balvanů na dno údolí a po chvíli se vlévá do Labe. V blízkosti vodopádu prochází turistická cesta a je možné navštívit dvě vyhlídková místa. V okolí vodopádů najdeme i řadu vzácných rostlin a živočichů, vázaných na vysokou vlhkost prostředí.

Ergis ID: 28

Obří hrnce

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Druhem vodní eroze je tzv. evorze, která brousí skalní dno řečiště pomocí unášených valounů a pískem jako brusným papírem. Tam kde díky tvaru řečiště vznikají víry, vymílá voda kruhové prohlubně zvané "obří hrnce". Je to útvar v krkonošských řekách a potocích poměrně častý.
Za miliony let vymílání mohou obří hrnce dosáhnout úctyhodné hloubky. Mimořádně pěkně vyvinuté, vymleté do svorů, najdeme v korytě řeky Jizery u Vilémova, přímo pod navigací silnice (na obrázku). Krásné, v žule vyvedené, obří hrnce najdeme také na říčce Mumlavě nedaleko Harrachova.

Ergis ID: 13

Chřástal polní

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Zaslouží-li si některý z krkonošských ptáků přívlastek „neviditelný", pak je chřástal polní bez konkurence. Z horských luk je do daleka slyšet pouze nezaměnitelný hlas, ale pozorovat jeho původce je téměř nemožné. Avšak i hlas by člověk neřadil k ptákovi a spíše ho přirovnával ke zvuku dřeva pohybujícího se po staré valše: opakované rép-rép rép-rép (přepis hlasu jako krex-krex se stal i základem latinského názvu chřástala). A navíc se nejčastěji ozývá za tmy.

Ergis ID: 10

Čáp černý

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Čápa bílého zná každý z nás dobře již od dětství, ale o jeho „černém" příbuzném už ví málokdo. Je sice skoro stejně velký, hnízdí však v lesích, obratně loví podél skrytých horských potůčků a na oči se nám dostane často jen při kroužení vysoko na obloze. Koukejme proto pozorně: břicho má bílé, ale krk a křídla celá černá. A v Krkonoších je běžnější než čáp bílý.

Ergis ID: 16

Čečetka zimní

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Další z druhů, který původně hnízdil pouze v klečových porostech nad horní hranicí lesa a až v posledních letech sestoupil i do nižších poloh, včetně podhůří Krkonoš. V porostech kleče je však stále nejhojnější. Patří mezi ty horské druhy ptáků, které nemohou uniknout naší pozornosti při výletech na horské hřebeny. Čečetku poznáme podle typického crčivého hlasu.

Ergis ID: 14

Kos horský

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Všem nám dobře známý černý kos a s bílým půlměsícem na prsou? Není to nesmysl? Není, přesně tak vypadá kos horský. Další z typických představitelů horských ptáků je v Krkonoších poměrně hojný. Na horských loukách či okrajích lesů lze bez problémů zastihnout některý ze zhruba 300 hnízdících párů. Ale jen výše v horách, pod 800 m n. m. nesestupuje.

Ergis ID: 17

Linduška horská

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Nejvzácnější z krkonošských lindušek hnízdí na strmých travnatých svazích ledovcových údolí a na nejvyšších horských hřebenech a kamenitých vrcholech. Její početnost není vysoká (dnes asi 145 párů) a bohužel se z neznámých příčin stále snižuje - za posledních zhruba 40 let poklesla asi na polovinu.
Další dva druhy lindušek zastihneme na okrajích lesních porostů od podhůří po horní hranici lesa (linduška lesní) nebo na imisních holinách a subalpínských loukách (linduška luční).

Ergis ID: 46

Návštěvní řád Krkonošského národního parku

zvětšit obrázek:  * Krkonoše
zvětšit obrázek:  * Krkonoše
zvětšit obrázek:  * Krkonoše

ČLÁNEK 1
Úvodní ustanovení
1) Účelem této vyhlášky je zajištění funkcí Krkonošského národního parku (dále jen národní park) vyplývajících z jeho poslání chránit přírodní hodnoty území pro zachování stabilních ekosystémů, jakož i pro vědecké, výchovné a osvětové využívání. Sleduje zejména usměrnění režimu turistické a rekreační aktivity národního parku.
2) Návštěvní řád je obecně závazným právním předpisem. Vztahuje se na veškeré fyzické a právnické osoby, které se na území národního parku zdržují nebo na něm vyvíjejí činnost. Souhlas s odlišným režimem uděluje Správa Krkonošského národního parku (dále jen Správa).

ČLÁNEK 2
Zákaz a omezení některých činností:
1) Na celém území národního parku je zakázáno
a) vstupovat a vjíždět na plochy s novou výsadbou provedenou v rámci obnovy lesa
b) vstupovat do jeskyní a jiných podzemních prostor
c) plašit zvěř a odchytávat volně žijící živočichy
d) sbírat planě rostoucí rostliny a jejich části kromě lesních plodů
e) odhazovat odpadky, znečišťovat a poškozovat prameniště a vodní toky
f) manipulovat nebo poškozovat zařízení pro turistiku a rekreaci umístěná v terénu, jako turistická značení, informační tabule, odpočívadla, vyhlídková místa a jiná obecně prospěšná zařízení
g) volné pobíhání psů
h) chovat se způsobem, který by mohl vést ke škodám na přírodním prostředí a který je v rozporu s posláním národního parku, zejména rušit klid nadměrným hlukem aj.
i) pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné akce
j) instalovat přenosné lyžařské vleky a vytyčovat zimní běžecké a sjezdové tratě, vyznačovat letní i zimní turistické cesty
k) tábořit a rozdělávat ohně
l) provozovat jízdy na koni a jízdy psích spřežení
m) provozovat vodní sporty kromě řeky Jizery a horního toku Labe v úseku přehrada Labská–Kukačka
2) Správa může na vyhrazených místech či v určitém časovém období činnosti uvedené pod písmeny i), j), k), l) a m) odst. 1) povolit. Za hromadné akce pod písmenem i) se nepovažují ty, které jsou konány na řádně kolaudovaných lyžařských běžeckých a sjezdových tratích. Tyto akce musí být pouze předem nahlášeny Správě.
3) V zimním období je na území národního parku zakázán vstup k mysliveckým zařízením sloužícím k přikrmování zvěře a do přezimovacích obůrek s výjimkou značených turistických cest.
4) Na území I. a II. zóny národního parku je kromě činností uvedených v odstavci 1) též zakázán sběr lesních plodů a vstup mimo turistické značené cesty, popř. v zimním období mimo tyčové značení, včetně skialpinismu.
5) Při nedostatečné sněhové pokrývce je návštěvník povinen respektovat přechodné uzavření úseků tyčového značení provedené Správou z důvodu ochrany přírody.
6) Podmínky vjezdu, setrvání a jízdy motorovými vozidly na území národního parku včetně jejich zpoplatnění určuje vyhláška Správy č. 2/1995 a osoby na území národního parku jsou povinny se jí řídit.

ČLÁNEK 3
Horská cyklistika
Na území národního parku je zakázáno jezdit na kole mimo silnice, místní komunikace a cesty k tomuto účelu vyznačené se souhlasem Správy. Cesty určené pro provozování horské cyklistiky a podmínky provozu na nich určuje Správa samostatným rozhodnutím.

ČLÁNEK 4
Horolezectví a létání
1) Na území národního parku je zakázáno provozovat horolezectví mimo následující území:
– Hnědé skály (k. ú. Strážné, p. p. č. 1958/1)
– Hranostají skála (k. ú. Strážné, p. p. č. 1892)
– Emin kámen (k. ú. Labská, p. p. č. 103/16, 17)
– Lubošské skály (k. ú. Harrachov, p. p. č. 1033/36)
Veškeré přírodní složky horolezeckých terénů i v jejich blízkém okolí budou maximálně šetřeny.
2) Létání na padácích a závěsných kluzácích je na území národního parku zakázáno s výjimkou provozních ploch a letových koridorů určených samostatným rozhodnutím Správy. Provozní plochy se vyznačují informačními tabulemi se závazným znakem.

ČLÁNEK 4a
Vodní sporty
1) Na Jizeře a na horním toku řeky Labe v úseku přehrada Labská–Kukačka lze provozovat vodní sporty – sjíždění na plavidlech bez motorového pohonu.
2) Nastupovat do plavidel a vystupovat z nich lze pouze na nástupních a výstupních místech. Tato místa i přístupy k nim jsou vyznačeny informačními tabulemi.
3) Provozovat vodní sporty na řece Labi lze pouze s povolením Správy. Denní doba splouvání se stanovuje od 8 do 18 hodin. Povolení s dalšími podmínkami splouvání vydává středisko terénní služby Správy ve Špindlerově Mlýně.

ČLÁNEK 5
Informační, výchovná a osvětová činnost
Ochranu přírody, výchovné a osvětové využívání národního parku řídí a organizuje Správa. K tomuto účelu jsou zřízena informační střediska v Peci pod Sněžkou, Špindlerově Mlýně, Vrchlabí, Harrachově a Rokytnici nad Jizerou. Při zajišťování této činnosti spolupracuje Správa s městskými a obecními úřady. Uvedená střediska podávají informace o uzavírkách cest (dle článku 2, odst. 5), cykloturistických trasách (dle článku 3) aj.

ČLÁNEK 6
Stráž přírody, pokuty
1) Kontrolu dodržování ustanovení této vyhlášky a ostatních obecně závazných právních předpisů týkajících se ochrany přírody zajišťuje Správa prostřednictvím stráže přírody. Strážci po prokázání se služebním průkazem jsou oprávněni:
a) zjišťovat totožnost osob, které porušují právní předpisy na úseku ochrany přírody
b) ukládat a vybírat blokové pokuty za přestupky až do výše 1000 Kč
c) pozastavit rušivou činnost, jestliže by její pokračování bezprostředně ohrozilo ochranu přírody
d) zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu Policie České republiky; přistižené osoby jsou povinny uposlechnout
e) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky
2) Správa může za porušení ustanovení této vyhlášky uložit fyzické osobě pokutu až do výše 10 000 Kč; právnickým osobám a fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč .

ČLÁNEK 7
Ustanovení přechodná, společná a závěrečná
1) Zákaz vstupu dle článku 2, odst. 4 se nevztahuje na vlastníky a nájemce těchto pozemků
2)Pro účely této vyhlášky je zimní období míněno od 15. 12. do 15. 3.
3) Tato vyhláška ve znění pozdějších změn nabývá účinnosti dne 15. dubna 1993

Ergis ID: 33

Ochrana přírody v Krkonoších

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Mnoho návštěvníků příjíždějících do hor za sportem a rekreací ani nevnímá, že Krkonoše jsou ve stavu vážného ohrožení. Pro jeji záchranu byly zřízeny národní parky - na české straně "Krkonošský národní park" a na polské straně "Karkonoski park narodowy" - a také česko-polská biosférická rezervace. Zatímco však správy parků a renomované mezinárodní instituce (holandská nadace FACE, Evropská unie, UNESCO, Světová banka) pomáhají zachránit cennou krkonošskou přírodu, my sami si ji stále ničíme. Největší hrozbou dnes jsou totiž nejenom imise a různé kalamity, ale především invaze turistického ruchu a sportovních aktivit na tak malé a citlivé území. Respektováním návštěvního řádu, informačních cedulí a značek, můžete i vy významně přispět k zachování krásy a bohatství hor pro sebe i další generace.

MaB, KRNAP, KPN
Historie ochrany přírody v Krkonoších
Návštěvní řád

Ergis ID: 8

Pěnkava obecná

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Nejhojnější ptačí druh hnízdící v Krkonoších: každý pátý zastižený pták v celém pohoří a dokonce každý třetí v lesích je pěnkava. Pozorovat ji můžeme ve všech typech prostředí od podhůří po horní hranici lesa, méně často až v klečových porostech a schází jen na nejvyšších vrcholech bez jakékoliv keřové vegetace.

Ergis ID: 18

Pěvuška podhorní

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Další z krkonošských vzácností můžeme pozorovat pouze na nejvyšších vrcholech, nejčastěji v sutích na svazích Sněžky. Krkonošské hnízdiště je nejsevernějším místem výskytu tohoto druhu v celém areálu jeho rozšíření. Přestože je početnost pěvušek podhorních velmi malá a nepřesahuje 15-20 párů, v Krkonoších se na této úrovni drží už dlouhé desítky let.

Ergis ID: 9

Skorec vodní

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Ptačí druh, který je svým způsobem života vázán bezvýhradně na tekoucí vodu. U vody hnízdí, pod vodou získává potravu a umí se obratně pohybovat. Postavme se někdy v zimě k zamrzlé horské řece: jednou dírou v ledu skorec skočí do prudkého proudu ledové vody, další dírou o pár desítek metrů dále vyskočí suchý zpátky na led. Jak dokonale chránící peří musí mít. Skorec by mohl být i dokonalým příkladem ekologických učebnic, ilustrujících, že v přírodě „vše souvisí se vším": Imise z uhelných elektráren západně od Krkonoš okyselí déšť a potépotoky. Okyselené vody hubí vodní bezobratlé a čím méně jepic, pošvatek či chrostíků, tím méně skorců. Zkráceně: spalování nekvalitního hnědého uhlí stovky kilometrů daleko ovlivňuje početnost skorců v Krkonoších.

Ergis ID: 55

Stupně lavinového nebezpečí

zvětšit obrázek:  * Krkonoše
zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Stupeň lavinového nebezpečí 1 – úroveň nebezpečí nízká: Všeobecně velmi příznivé podmínky pro túry. Dobře zpevněná sněhová pokrývka - na povrchu se vytvoří tlustá zmrzlá vrstva firnu (hlavně na jaře). Firnová vrstva se může vytvořit i během zimy - hlavně při intenzivním dešti a následném ochlazení. Nebezpečná místa by se měla vyskytovat velice sporadicky na extrémně strmých svazích a k uvolnění laviny je zapotřebí velkou zátěž. Bez spontánních lavin i praskání sněhové vrstvy.

Stupeň lavinového nebezpečí 2 – úroveň nebezpečí mírná: Příznivé podmínky pro túry při zohlednění lokálního nebezpečí. Sněhová pokrývka všeobecně dobře zpevněná, s výjimkou ojedinělých míst, kde je zpevněna pouze mírně. Ve srovnání s nízkou úrovní lavinového nebezpečí se hustota plošného rozložení nebezpečných míst takřka zdvojnásobuje. Nebezpečná místa se nevyskytují pouze na extrémně strmých svazích, ale i na svazích se sklonem menším než cca 40o. Pozor na závětrné svahy. Sesuv laviny hrozí jen v důsledku velké přídavné zátěže (např. skupina sportovců, odstřel, rolba) a jen na přesně vymezitelných příkrých svazích. Bez nových spontánních lavin (vyjímečně z extrémně strmých svahů).

Stupeň lavinového nebezpečí 3 – úroveň nebezpečí značná: Omezené možnosti túr, velmi podstatné nebezpečí, vyžaduje zkušenosti. Nesjíždět prudší svahy než při výstupu, vhodné sjíždět trasou výstupu. Mírně až nepatrně zpevněná sněhová pokrývka. Kritické nebezpečí na závětrných svazích - navátý sníh! Typický varovný signál - praskání sněhu "wumm". Případné zpozorované trhliny ve sněhu jsou důsledkem zlomů ve struktuře - praskání. 3 = úroveň s nejširším rozpětím možných sesuvů lavin (uvolnitelné jedním člověkem). Spontánní laviny maximálně střední velikosti. Na jaře se laviny opakují v cyklech souvisejících se ztrátou pevnosti sněhové pokrývky v průběhu dne. Často hrozí i velké laviny, např. během intenzivního sněžení doprovázeného větrem.

Stupeň lavinového nebezpečí 4 – úroveň nebezpečí vysoká: Velmi omezené možnosti túr, vyžaduje velké zkušenosti. Předchází mu intenzivní sněžení a vítr, popř. intenzivní déšť na starou sněhovou pokrývku. Může vzniknout i při méně intenzivním sněžení je-li soudržnost nového sněhu se starou sněhovou pokrývkou ve všech směrech svahu mimořádně špatná. Znamením jsou četné spontánní laviny (malé, střední, velké) i začátkem zimy a trhliny ve sněhu. K sesuvům lavin dochází ve všech směrech svahu, nebezpečná místa již není možno vymezit podle expozice a nadmořské výšky. Lavinu vyvolá i jediný člověk. Nutnost vnímat nebezpečí i v rovinách a mírných svazích - spontánní laviny! Nebezpečí v údolích a protisvazích.

Stupeň lavinového nebezpečí 5 – úroveň nebezpečí velmi vysoká: Nelze podnikat túry. Sněhová pokrývka všeobecně slabě zpevněna a značně nestabilní. Nebezpečí představuje katastrofickou situaci, kdy je možno očekávat četné sesuvy velkých lavin i v mírném terénu. Lyžařské túry nelze podnikat. Většinou rychle odezní.

Ergis ID: 11

Sýc rousný

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Nevelká, nenápadná horská sovička. Vidět není, ale slyšet ji můžeme. Uslyšíme-li v noci ve staré horské smrčině opakované pu-pu-pu pu-pu-pu, připomínající v dáli projíždějící parní vláček, bude to jistě sýc rousný. V Krkonoších už totiž parní lokomotivy nejezdí. A šance slyšet takový hlas tu je, v krkonošských horách totiž hnízdí kolem 100 párů sýců.

Ergis ID: 12

Sýkora parukářka

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Velmi početný rod sýkor zahrnuje v Krkonoších šest druhů – koňadru, modřinku a babku nejčastěji v nižších polohách, uhelníčka, parukářku a sýkoru lužní spíše výše. Parukářka s chocholkou na hlavě je typickým druhem horských smrčin, který nepříznivě reaguje na poškození lesa. Ve zdravých či málo poškozených smrčinách je poměrně hojná, z těžce poškozených a odumírajících porostů téměř mizí. Důvodem je především nedostatek vhodné potravy a špatné možnosti úkrytu před nepříznivým počasím i přirozenými nepřáteli. To však platí i pro další druhy ptáků – třeba králíčky, naše nejmenší ptačí druhy.

Ergis ID: 15

Tetřívek obecný

zvětšit obrázek:  * Krkonoše

Lesní kurovití ptáci jsou v Krkonoších zastoupeni třemi druhy: tetřevem hlušcem, jeřábkem lesním a tetřívkem lesním. Zatímco první dva druhy jsou tu před vyhynutím (v souvislosti s odumíráním lesů a nadměrným rušením), tetřívkovi naopak vyhovují rozsáhlé holiny a jeho početnost mírně narůstá. Patří mezi silně ohrožené druhy České republiky, ale jeho početnost v Krkonoších dosahuje zhruba 150 samců.

 
Náš tip
pict: Úpská rašelina - Pec pod Sněžkou

Úpská rašelina

Pec pod Sněžkou
Náš tip
pict: Pramen Labe - Špindlerův Mlýn

Pramen Labe

Špindlerův Mlýn
Náš tip
pict: Zámek - Jilemnice

Zámek

Jilemnice