©2008 Mediapool
|
Příroda
zobrazeno jako seznam
(nalezeno: 7 z 95 záznamů v kategorii: Příroda)
Ergis ID: 34
KRNAP
Krkonošský národní park (KRNAP) byl založen r. 1963 jako první v České republice. Jeho rozloha je 370 km2 (s ochranným pásmem 570 km2). Člení se na 3 zóny podle stupně ochrany - nejpřísněji chráněné jsou I. a II. zóna.
Na území parku najdou návštěvníci řadu informačních středisek a několik tématických muzejních expozic.
Za ochranu krkonošské přírody je zodpovědná Správa KRNAP. Má na starosti především obnovu lesů, ochranu ohrožených druhů rostlin a živočichů, ale také řadu strážních, výzkumných, informačních a kulturně výchovných aktivit. Nezodpovídá za bezpečnost návštěvníků hor - o tu se stará Horská služba.
Správa KRNAP
Informační střediska
Ergis ID: 35
KPN
Karkonoski Park Narodowy (KPN) byl založen r. 1959. Jeho rozloha činí 55 km2.
Na území parku najdou návštěvníci několik informačních středisek a několik tématických muzejních expozic.
Za ochranu krkonošské přírody je zodpovědná Správa KPN. Nezodpovídá za bezpečnost návštěvníků hor - o tu se stará Horská služba.
Sídlo správy KPN
Ergis ID: 36
MaB
Roku 1992 byly Krkonoše (území KRNAP a KPN) zařazeny do mezinárodní sítě biosférických rezervací. Biosférické rezervace vyhlašuje světová organizace UNESCO v rámci projektu MaB (Man and Biosphere = člověk a životní prostředí). Jsou to nejcennější a nejohroženější území světa, která mají význam pro zachování přírodního bohatství a ekologické rovnováhy Země. Krkonoše se tak zařadily po bok amazonských pralesů, afrických savan Serenghetti, apod. UNESCO tak vymezuje pravidla ochrany těchto území a přispívá na ni finančními prostředky. Biosférická rezervace Krkonoše-Karkonosze se člení na 3 zóny podle stupně ochrany: jádrová (core) (obsahuje I. a II. zónu KRNAP), nárazníková (buffer) a přechodová (transition).
Ergis ID: 37
Historie ochrany Krkonoš
1904 - hrabě J. Harrach zřídil v Labském dole první přírodní rezervaci
1919 - vydání první československé vyhlášky o ochraně krkonošské květeny
1922 - zřízení přírodní rezervace v Malé Sněžné jámě v Polsku
1923 - profesor Schustler předložil návrh na vytvoření Krkonošsko-jizerského přírodního parku
1930 - zřízení přírodní rezervace Kotelská rokle
1949-1959 - vyhlášení 6 přírodních rezervací v Polsku
1959 - zřízení Karkonoskiego Parku Narodowego (KPN) na polské straně
1963 - zřízení Krkonošského národního parku (KRNAP) na české straně
1983 - zahájení projektu záchrany genofondu Krkonoš
1993 - vybraná krkonošská rašeliniště jsou uvedena na seznamu Ramsarské dohody o ochraně světově významných mokřadů
1993 - ve spolupráci s holandskou nadací Face je zahájen projekt obnovy krkonošských lesů
Ergis ID: 42
Ochranná pásma národního parku
Území Krkonošského národního parku je podle stupně a ochrany rozděleno do čtyř zón (pásem): I. zóna, II. zóna, III. zóna a ochranné pásmo.
Do I. zóny jsou zařazena území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami jako: hřebenové oblasti, ledovcové kary, lesy a louky s vysokou druhovou rozmanitostí a významné geologické útvary. Tato v podstatě souvislá území jsou doplněna některými enklávami, jako je Černohorské rašeliniště, Albeřické lomy, Rýchorská květnice a prales apod. Krom jiného v těchto místech lze vidět glaciální relikty – druhy pamatující poslední dobu ledovou, rašeliniště a krajinu ne náhodou podobnou severské tundře, jsou zde k vidění výsledky dlouholetého působení ledu, sněhu, vody a větru na zemský povrch – charakteristické žulové skalní útvary, polygonální půdy, kary (ledovcové kotle), mury (zemní laviny), endemické (jenom na Krkonoších se vyskytující) druhy a poddruhy, např. jestřábníky, jeřáb krkonošský, zvonek krkonošský aj., z oblasti živočichů vřetenovka krkonošská (druh hlemýždě) nebo motýl huňatec žlutopásný krkonošský. Podle přísných mezinárodních regulí ochrany přírody by lidská noha neměla na území I. Zóny vůbec vstoupit, protože zde má být příroda ponechána přirozenému vývoji bez zásahu lidského faktoru. Proto s etaké nedivte, zjistíte-li, že v některých případech se přistupuje k likvidaci turistických cest, které se jeví z ochranářského hlediska jako nežádoucí.
II. zóna většinou obklopuje v širším či užším pásmu zónu I. Patří sem území s významnými přírodními hodnotami v oblasti horní hranice lesa a člověkem převážně pozměněné lesní aluční ekosystémy vhodné pro omezené a šetrné lesnické či zemědělské využívání. Zde si již můžete např. setkat s lesáky nebopracovníky ochrany přírody v terénu, kteří zde někdy provádějíurčité regulační a ozdravné zásahy v zájmu ochrany některých vzácných druhů či obnovy např. původní skladby porostů apod. Lze tu vidět i pasoucí se hospodářská zvířata.
III. zóna tvoří „zbytek“ území KRNAP. V uvozovkách proto, že se jedná o více než třikrát tak velkou plochu než I. A II. zóna dohromady. Tatooblast je intenzivně využívána rekreačně a turisticky, doplňkově se zde na nelesních půdách provozuje zemědělská výroba, zvláště pastevectví a sklizeň sena a hospodaří se zde v lesích při respektování specifických hledisek ochrany biologické rozmanitosti v chráněném území.
Ochranné pásmo není vlastní součástí území KRNAP, ale tvoří jakýsi ochranný pás, který má zabezpečit území parku jako takové před rušivými vlivy. Najdeme zde hlavní rekreační a sportovní centra. Probíhá zde již intenzivní zemědělská činnost, především chov skotu a jsou zde i vhodné podmínky pro výrobu ekoproduktů.
Návštěvní řád Krkonošského národního parku
Ergis ID: 46
Návštěvní řád Krkonošského národního parku
ČLÁNEK 1
Úvodní ustanovení
1) Účelem této vyhlášky je zajištění funkcí Krkonošského národního parku (dále jen národní park) vyplývajících z jeho poslání chránit přírodní hodnoty území pro zachování stabilních ekosystémů, jakož i pro vědecké, výchovné a osvětové využívání. Sleduje zejména usměrnění režimu turistické a rekreační aktivity národního parku.
2) Návštěvní řád je obecně závazným právním předpisem. Vztahuje se na veškeré fyzické a právnické osoby, které se na území národního parku zdržují nebo na něm vyvíjejí činnost. Souhlas s odlišným režimem uděluje Správa Krkonošského národního parku (dále jen Správa).
ČLÁNEK 2
Zákaz a omezení některých činností:
1) Na celém území národního parku je zakázáno
a) vstupovat a vjíždět na plochy s novou výsadbou provedenou v rámci obnovy lesa
b) vstupovat do jeskyní a jiných podzemních prostor
c) plašit zvěř a odchytávat volně žijící živočichy
d) sbírat planě rostoucí rostliny a jejich části kromě lesních plodů
e) odhazovat odpadky, znečišťovat a poškozovat prameniště a vodní toky
f) manipulovat nebo poškozovat zařízení pro turistiku a rekreaci umístěná v terénu, jako turistická značení, informační tabule, odpočívadla, vyhlídková místa a jiná obecně prospěšná zařízení
g) volné pobíhání psů
h) chovat se způsobem, který by mohl vést ke škodám na přírodním prostředí a který je v rozporu s posláním národního parku, zejména rušit klid nadměrným hlukem aj.
i) pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné akce
j) instalovat přenosné lyžařské vleky a vytyčovat zimní běžecké a sjezdové tratě, vyznačovat letní i zimní turistické cesty
k) tábořit a rozdělávat ohně
l) provozovat jízdy na koni a jízdy psích spřežení
m) provozovat vodní sporty kromě řeky Jizery a horního toku Labe v úseku přehrada Labská–Kukačka
2) Správa může na vyhrazených místech či v určitém časovém období činnosti uvedené pod písmeny i), j), k), l) a m) odst. 1) povolit. Za hromadné akce pod písmenem i) se nepovažují ty, které jsou konány na řádně kolaudovaných lyžařských běžeckých a sjezdových tratích. Tyto akce musí být pouze předem nahlášeny Správě.
3) V zimním období je na území národního parku zakázán vstup k mysliveckým zařízením sloužícím k přikrmování zvěře a do přezimovacích obůrek s výjimkou značených turistických cest.
4) Na území I. a II. zóny národního parku je kromě činností uvedených v odstavci 1) též zakázán sběr lesních plodů a vstup mimo turistické značené cesty, popř. v zimním období mimo tyčové značení, včetně skialpinismu.
5) Při nedostatečné sněhové pokrývce je návštěvník povinen respektovat přechodné uzavření úseků tyčového značení provedené Správou z důvodu ochrany přírody.
6) Podmínky vjezdu, setrvání a jízdy motorovými vozidly na území národního parku včetně jejich zpoplatnění určuje vyhláška Správy č. 2/1995 a osoby na území národního parku jsou povinny se jí řídit.
ČLÁNEK 3
Horská cyklistika
Na území národního parku je zakázáno jezdit na kole mimo silnice, místní komunikace a cesty k tomuto účelu vyznačené se souhlasem Správy. Cesty určené pro provozování horské cyklistiky a podmínky provozu na nich určuje Správa samostatným rozhodnutím.
ČLÁNEK 4
Horolezectví a létání
1) Na území národního parku je zakázáno provozovat horolezectví mimo následující území:
– Hnědé skály (k. ú. Strážné, p. p. č. 1958/1)
– Hranostají skála (k. ú. Strážné, p. p. č. 1892)
– Emin kámen (k. ú. Labská, p. p. č. 103/16, 17)
– Lubošské skály (k. ú. Harrachov, p. p. č. 1033/36)
Veškeré přírodní složky horolezeckých terénů i v jejich blízkém okolí budou maximálně šetřeny.
2) Létání na padácích a závěsných kluzácích je na území národního parku zakázáno s výjimkou provozních ploch a letových koridorů určených samostatným rozhodnutím Správy. Provozní plochy se vyznačují informačními tabulemi se závazným znakem.
ČLÁNEK 4a
Vodní sporty
1) Na Jizeře a na horním toku řeky Labe v úseku přehrada Labská–Kukačka lze provozovat vodní sporty – sjíždění na plavidlech bez motorového pohonu.
2) Nastupovat do plavidel a vystupovat z nich lze pouze na nástupních a výstupních místech. Tato místa i přístupy k nim jsou vyznačeny informačními tabulemi.
3) Provozovat vodní sporty na řece Labi lze pouze s povolením Správy. Denní doba splouvání se stanovuje od 8 do 18 hodin. Povolení s dalšími podmínkami splouvání vydává středisko terénní služby Správy ve Špindlerově Mlýně.
ČLÁNEK 5
Informační, výchovná a osvětová činnost
Ochranu přírody, výchovné a osvětové využívání národního parku řídí a organizuje Správa. K tomuto účelu jsou zřízena informační střediska v Peci pod Sněžkou, Špindlerově Mlýně, Vrchlabí, Harrachově a Rokytnici nad Jizerou. Při zajišťování této činnosti spolupracuje Správa s městskými a obecními úřady. Uvedená střediska podávají informace o uzavírkách cest (dle článku 2, odst. 5), cykloturistických trasách (dle článku 3) aj.
ČLÁNEK 6
Stráž přírody, pokuty
1) Kontrolu dodržování ustanovení této vyhlášky a ostatních obecně závazných právních předpisů týkajících se ochrany přírody zajišťuje Správa prostřednictvím stráže přírody. Strážci po prokázání se služebním průkazem jsou oprávněni:
a) zjišťovat totožnost osob, které porušují právní předpisy na úseku ochrany přírody
b) ukládat a vybírat blokové pokuty za přestupky až do výše 1000 Kč
c) pozastavit rušivou činnost, jestliže by její pokračování bezprostředně ohrozilo ochranu přírody
d) zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu Policie České republiky; přistižené osoby jsou povinny uposlechnout
e) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky
2) Správa může za porušení ustanovení této vyhlášky uložit fyzické osobě pokutu až do výše 10 000 Kč; právnickým osobám a fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč .
ČLÁNEK 7
Ustanovení přechodná, společná a závěrečná
1) Zákaz vstupu dle článku 2, odst. 4 se nevztahuje na vlastníky a nájemce těchto pozemků
2)Pro účely této vyhlášky je zimní období míněno od 15. 12. do 15. 3.
3) Tato vyhláška ve znění pozdějších změn nabývá účinnosti dne 15. dubna 1993
Ergis ID: 33
Ochrana přírody v Krkonoších
Mnoho návštěvníků příjíždějících do hor za sportem a rekreací ani nevnímá, že Krkonoše jsou ve stavu vážného ohrožení. Pro jeji záchranu byly zřízeny národní parky - na české straně "Krkonošský národní park" a na polské straně "Karkonoski park narodowy" - a také česko-polská biosférická rezervace. Zatímco však správy parků a renomované mezinárodní instituce (holandská nadace FACE, Evropská unie, UNESCO, Světová banka) pomáhají zachránit cennou krkonošskou přírodu, my sami si ji stále ničíme. Největší hrozbou dnes jsou totiž nejenom imise a různé kalamity, ale především invaze turistického ruchu a sportovních aktivit na tak malé a citlivé území. Respektováním návštěvního řádu, informačních cedulí a značek, můžete i vy významně přispět k zachování krásy a bohatství hor pro sebe i další generace.
MaB, KRNAP, KPN
Historie ochrany přírody v Krkonoších
Návštěvní řád
|
Náš tip
Špindlerův Mlýn
Náš tip
Náš tip
Špindlerův Mlýn
|