Vrchlabí Náměstí - Vrchlabí Náměstí
podrobná mapa
Po stopách víry a učitele národů
[60km/1252m; MTB]
Tato cesta nás vrátí do dob, kdy naše hory, odlehlé a vzdálené od dění v zemi, poskytovaly ochrannou ruku všem, kteří se dostali do sporu s vládnoucími pány. Vraťme se na počátek 17. století, kdy v Čechách vrcholil dvě stě let trvající náboženský konflikt započatý husitskými válkami ve století patnáctém. Spor mezi katolíky a protestanty, který uvrhl zemi do bídy a strádání, vyvrcholil povstáním nekatolických českých pánů proti císaři a jejich porážkou roku 1620 v bitvě na Bílé Hoře. Následoval návrat Habsburků na trůn, násilná germanizace a rekatolizace. Podkrkonošská panství protestanstských pánů byla za účast na povstání konfiskována a připadla Albrechtu z Valdštejna, generalissimovi císařské armády.
V té době mnoho nekatolíků odcházelo do Slezska, ležícího za hraničními horami, pod ochranu tamních protestantských pánů. Mezi těmi, kteří se kvůli své víře vydali na pouť ze země otců, byl i biskup nejznámější české protestantské církve Jednoty českobratrské - Jan Ámos Komenský (1592 - 1670), jeden z největších evropských pedagogů a humanistických filosofů, spisovatel a reformátor. Pod horami, daleko od centra země, kráčela odveta katolických pánů pomaleji. A tak ještě v letech 1626 až 1628 tady Komenský nalezl dočasné útočiště na zámku v Bílé Třemešné, bývalém panství Adama Zilvára ze Silberštejna, který výrazně podporoval povstání: mobilizoval vojsko, organizoval výzvědnou službu a přispíval penězi. Jan Ámos zde našel ve věhlasné knihovně inspiraci pro své nejznámější pedagogické dílo Didaktica Magna. Během svého pobytu navštěvoval i jiná místa Podkrkonoší. V r. 1627 přechodně pobýval na dalším konfiskovaném zámku Adama Zilvára ve Vlčicích. V zimě 1627 navštívil zámek svého příznivce, pana Václava Záruby z Hustířan v Horní Branné, který tu dožíval na svém zabaveném panství, držené již Valdštejnem. V zámku dnes sídlí kromě obecního úřadu také malé muzeum, připomínající Komenského zdejší pobyt a dílo. Odtud se také vydává definitivně na svůj útěk z vlasti. S celou rodinou a přáteli odjíždí v zimě 1628 po staré cestě na Černý Důl kolem dnešních vápencových dolů přes vršky zvané Konfiskáty. Dnes nás zde pozastaví spanilost dvou renovovaných kapliček. Vznikly až později po jeho odchodu, kdy katolická církev všemi způsoby upevňovala svou moc a stavbou drobných památek i výstavných klášterů připomínala lidem jedinou správou víru. Když budete pozorní, naleznete podobných kapliček a božích muk kolem cesty, obzvláště v podhůří, desítky.
Exulanti pak pokračovali směrem na Janské Lázně a Žacléř. Jednoduchý památník na Růžovém paloučku v hraniční obci Černá Voda dnes připomíná místo, kde Jan Ámos Komenský navždy opustil rodnou zemi, odkud se vydal do slezského Lešna, a později pak dál až do Anglie a Švédska, aby se stal učencem uznávaným v celé Evropě, autorem mnoha děl a učebnic, podle kterých se učili i leckteří evropští panovníci.
Naše cesta se však nad Janskými Lázněmi obrací do vnitrozemí na Vlčice a Hostinné, a odtud starou zemskou stezkou zpět k horám s krásnými výhledy na celý hřeben Krkonoš. Je dnes jen občas užívaná zemědělci a jen s obtížemi můžeme sledovat, kudy procházela. Snad právě na ní začínaly často i tragicky končící přechody hor při cestě za svobodou vyznání.
Čeští bratři i další protestanté se mohli do země vrátit nazpět až po vyhlášení tolerančního patentu císařem Josefem II v roce 1781. Mezitím se však rozešli po celém světě, aby se mnozí z nich proslavili jako misionáří v dalekých zemích - na ostrově sv. Tomáše v Karibském moři, v Grónsku, Severní Americe či Jižní Africe.
Délka | 59.4 km |
Doba trvání | 04:30 h |
Převýšení | 1252 m |
Maximální výška | 760 m |
Minimální výška | 400 m |