Krkonoše
    
 
Liczba zwiedzających
Liczba zwiedzających
Ergis ID: 2120

10. Rýchorská květnice

powiększyć obrazek: 10. Rýchorská květnice * Karkonosze
powiększyć obrazek: 10. Rýchorská květnice * Karkonosze
powiększyć obrazek: 10. Rýchorská květnice * Karkonosze
powiększyć obrazek: 10. Rýchorská květnice * Karkonosze
mapa szczegółowa
mapa szczegółowa

Z tohoto místa je nejkrásnější panoramatický výhled na východní Krkonoše.

Rýchorská květnice představuje část severozápadního svahu Rýchor, kde byla v r. 1960 vyhlášena stejnojmenná botanická rezervace. Náhorní planina zde přechází do Suchého dolu, kde se dnes nachází jen několik rekreačních objektů. Vzhled údolí, kde se ještě krátce po druhé světové válce intenzivně hospodařilo, se rychle změnil po hustém zalesnění celých svahů smrkem, olší a jinými listnatými dřevinami.

Tímto neuváženým hospodářským zásahem velmi rychle zanikla řada cenných botanických lokalit, vážně byla postižena i samotná Rýchorská květnice. Vyskytují se zde velké porosty sasanky narcisokvěté, koniklece bílého, náholníku jednoúborného a dalších vysokohorských rostlin. Na jednom z mála míst v celých Krkonoších zde roste oranžově kvetoucí lilie cibulkonosná. Okolí potůčků vyhledává vlhkomilná a stínomilná vegetace – oměje, kozlík bezolistý, vrbovka trojstranná, pcháč různolistý. Občas zde narazíme na doklad někdejšího osídlení – porosty okoličnaté rostliny čechřice vonné, která se vyznačuje silnou aromatickou vůní, připomínající anýz. Dříve byla pěstována v okolí téměř každého horského obydlí a časem zplaněla do takové míry, že dnes patří mezi velmi hojné krkonošské rostliny.

Husté zalesnění by mělo za následek velmi rychlý zánik dosud ještě bohaté vegetace tohoto horského údolí. Opad jehličí by způsobil překyselení půdy, výsledkem hustého zapojení výsadeb by bylo příliš veliké zastínění, takže místo světlomilných horských druhů, z nichž některé jsme jmenovali, bychom se po čase setkali pouze s chudou vegetací smrkových lesů. Správa Krkonošského národního parku proto každoročně provádí rozsáhlé prořezávky hustých smrkových výsadeb a náletu, s cílem zachování určitého poměru, přirozené rovnováhy mezi lesními a bylinnými porosty.

V louce před námi je zachována svahová slatina s řadou charakteristických slatinných rostlin: kozlíkem dvoudomým, ostřicí Davallovou, o. prosovou a o. žlutou, tolií bahenní, suchopýrem širolistým, violkou bahenní, překvapivý je zde výskyt vysokohorského druhu – suchopýrku alpského. Neobvyklá je i samotná nadmořská výška – 970 m n. m., ve které se již slatinné louky vyskytují velmi vzácně.

Horní Maršov