Krkonoše
    
 
Liczba zwiedzających
Liczba zwiedzających
trasa dla rowerów górskich
Ergis ID: 543

Velký okruh - Královecký Špičák (horské kolo)

powiększyć obrazek: Velký okruh - Královecký Špičák (horské kolo) * Karkonosze
powiększyć obrazek: Velký okruh - Královecký Špičák (horské kolo) * Karkonosze
 
powiększyć obrazek: Velký okruh - Královecký Špičák (horské kolo) * Karkonosze

Žacléř Rýchorské náměstí - Žacléř Rýchorské náměstí

mapa szczegółowa

Severně od Žacléře leží osada Bobr, dříve samostatná obec. Vznikla v období kolonizace během 16. století. Podle úřední listiny, sepsané dědici majetku Kryštofa Gendorfa, byla založena 4. července 1565. Již dříve byla v těchto místech v provozu sklárna, která ukončila provoz ve 30. letech 20. století. Klidná lokalita svým charakterem připomíná spíše podhůří.

Uprostřed osady je odbočka k turistickému hraničnímu přechodu Bobr-Niedamirów. Vedla tudy stará zemská cesta, po které se ještě před 2. světovou válkou dováželo vápno z albeřických pecí. K přehradní nádrži Bukówka v Polsku ujedete necelých 5 km. Také za hraničním přechodem se ocitnete na dobře značených cyklostezkách.

Náš okruh pokračuje málo frekventovanou asfaltovou cestou Bobrem k „Železniční zkratce“, kterou se protáhnete na „Černovodskou“. Osada Černá Voda vznikla také pravděpodobně během 16. století, ale zástavba nikdy nenabyla takového rozsahu jako v sousedním Bobru. Demolice zemědělských objektů po roce 1945 téměř zahladily původní ráz obce.

Na rozcestí u křížku se dáte vlevo k Růžovému paloučku. Cestou se můžete zastavit u zrestaurované sochy sv. Anny z roku 1765. O kousek dále minete památník slezských válek z let 1741-1778. Jste na místě, kde se v roce 1628, tehdy to bylo v únoru 4., loučil s vlastí učitel národů Jan Ámos Komenský. Tolik času jako Vy, aby se pokochal pohledem k Vraním horám nebo směrem k Bobru, asi neměl. Jistě je to místo k zamyšlení. V průběhu 18. století zde několikrát tábořilo vojsko a ztěžovalo již tak nelehký život obyvatel zdejšího kraje. Až pojedete zpět, zastavte se ještě jednou u křížku na rozcestí. Na konci 19. století se někde ve Vaší blízkosti otáčely lopatky větrného mlýnu. Jedinou vzpomínkou, která po něm zbyla, je mlýnský kámen, na kterém křížek stojí.

Dáte se doleva dál „Černovodskou“. Vpravo na návrší zvaném „Burg“ stojí stará pec na vypalování cihel. Když se otočíte, máte před sebou celý areál dolu Jan Šverma. Sjíždíte do osady Černá Voda po tvrdé hliněné cestě. V zahradě prvního domu po levé straně je památník padlým v 1. světové válce od významného sochaře a královeckého rodáka Emila Schwantnera.

Do Královce to jsou 4 kilometry nenáročné jízdy. Pověst se zmiňuje o založení obce již r. 1007, kdy Albrecht Trautenberk věnoval jistému Franzi Hirschbergerovi kus lesa, který se jmenoval „Králův háj“, kde měl vybudovat osadu. První písemná zmínka pochází z r. 1289. Obec byla vždy významná především svou polohou, hraničním přechodem do sousedního Slezska (Polska). Tento přechod byl v roce 2000 zmodernizován a je turisty hojně využíván.

Pod královeckým hřbitovem vede stezka doleva ke kostelu. Zde je umístěn smírčí kříž. Smírčí kříže jsou nejstaršími památkami v tomto kraji. Pocházejí z pozdního středověku. Traduje se, že si odsouzenec před popravou musel takový kříž sám z kamene vytesat. Poblíž kostela na „Spojce“ je pomníček Jana Nepomuckého. Vyjedete na hlavní silnici, v jejíž blízkosti můžete obdivovat sochařský um Emila Schwantnera na pomníku s figurální výzdobou obětem 1. světové války.

Směrem doleva byste po 1 km dorazili k hraničnímu přechodu Královec-Lubawka. Dáte se však doprava přes železniční přejezd směrem k Bernarticím. Minete ruinu kdysi krásného hotelu, ze kterého si zemědělci po 2. světové válce udělali sklad umělých hnojiv. Na cyklokřižovatce „Královec, odbočka do Dlouhého údolí“ najedete na zpevněnou cestu „Lomovou“, která vede pod Vraní hory. Před Vámi se vypíná Královecký Špičák (880 m.n.m.), výzva všem bikerům a pokořitelům rekordů. Legrace jde stranou. Jste fyzicky i psychicky připraveni a máte dostatek tekutin?

V areálu kamenolomu, kde se těží ryolit, se můžete dát doprava, nejprve „Křížovou“, která Vás vyvede na Traverz Vraních hor ke křižovatce „Úbočí Špičáku“. Zde začíná stoupání od západu po trase „Vrchová“ ke „Kozlíkové spojce“. Sportovci, odhodlaní pokořit Královecký Špičák od východu, pokračují „Údolní“ až k chatě Kamila. Cesta začíná stoupat a povrch je kamenitý. První náročný úsek končí v sedle „U buku“. Kdybyste se nyní dali vlevo, hřebenová cesta Vás vyvede mimo Královecký Špičák na ostatní vrcholy Vraních hor. Rozhodně si tuto projížďku nenechte ujít. Do sedla se však budete muset vrátit.

Kdo se rozhodl dojet bez sesednutí z kola na vrchol Špičáku, pokračuje ze sedla k odbočce. Je před Vámi vrcholový úsek „Královecká spirála“. 900 m závěrečného stoupání Vás vyvede na vrchol 880 metrů nadmořské výšky a nabídne pohled do kraje jako z letadla. Jste králové Královeckého Špičáku!

Traverz pod Vraními horami patří k nejhezčím cestám v mikroregionu. Máte před sebou 4 km příjemné jízdy k šestiboké kapličce s krásnými výhledy na Polsko, Královec, Dvorky, Lampertice, Bernartice, v dáli vidíte Sněžku. Na jaře, když se louky zlatí pampeliškami, bývá Sněžka ještě bílá.

V osadě Vrchová, u paty Špičáku, si můžete prohlédnout zrestaurovanou kapličku z konce 18. století. Vrchová bývala kdysi hornickou osadou. Muži pracovali v žacléřských uhelných dolech, ženy na políčkách a ve chlévech. Po 2. světové válce zde žil Joannes Koehler, malíř a přírodovědec.

Pokud byste sjeli osadou Vrchová na státní silnici k Černému mostu, ocitnete se na zajímavém místě. Stojíte na rozvodí Severního a Baltského moře. Černý potok vtéká do Bobru a s ním do Baltského moře. Potoky Dlouhá voda, Lesní potok, Důlní potok z Lampertic a Luční potok se vlévají do Ličné, ta do Úpy, Úpa do Labe, a to do Severního moře.Cesta pod Vraními horami pokračuje nad Bernarticemi. Pod šestibokou kapličkou vyjedete na asfaltovou silničku, která klesá doprava do Bernartic, a doleva pokračuje nad Bečkov a k osadě Rybníčky. Nacházíte se na náhorní rovině nad bývalým areálem dolu, kde se ještě v 50. letech 20. století dolovala uranová ruda.

Rozhodli jste se pokračovat dál k osadě Rybníčky? Máte před sebou necelý 1 km příjemné jízdy. Po 300 m můžete také sjet do Bečkova, osady, která leží u polských hranic. Ve špici, kterou vytváří hranice s Polskem v Dlouhé stráni, vyvěrá ze skalních trhlin potok a vytváří asi 2,5 m vysoký vodopád. Posledních 50 m k vodopádu budete muset jít pěšky. Odměnou Vám však bude příjemné osvěžení. V osadě v bývalé hasičské zbrojnici je i malé soukromé muzeum. Zpět musíte vystoupat stejnou trasou.

Velký okruh mikroregionem pokračuje směrem k osadě Rybníčky. Silnice vede zatáčkami mezi bývalými haldami Jáchymovských dolů. Z tehdejší zemědělské a hornické osady dnes zbylo pouze několik chalup, které slouží k rekreaci.

Na křižovatce „Hony“ se můžete dát zapomenutou krajinou po téměř nefrekventované asfaltové cestě „Debrnské“ zaniklou obcí Debrné, která byla zlikvidována po 2. světové válce. V roce 1900 čítala osada 85 domů se školou a kaplí. Obec patřila mezi nejstarší v severovýchodních Čechách. Dnes tu jsou pouze pastviny.„Debrnskou“ přijedete až k Mrtvému jezeru. Z dálky vypadá hladina romanticky a lákavě. Jsou to však odkalovací nádrže poříčské elektrárny, z nichž se usazený popílek následně odčerpává a zpracovává na prefabrikáty. Napojíte se na státní silnici a sjedete do Voletin. Voletinami můžete vyjet k Čapkově boudě a dále k Zámeckému vrchu. Doprava hřebenem nad Babím Vás cyklostezka dovede až ke Stachelbergu. Do Žacléře se vrátíte „Vernéřovickou“ přes Prkenný Důl nebo po státní silnici na Rýchorské náměstí. Tento velký okruh měří 39 km. Lze z něj však na několika místech sjet a vytvořit si kratší trasy se zajímavými zastávkami – například přes Libeč a libečská luka do Křenova a odtud do Žacléře nebo na Bernartice. Nebo se dáte do Bernartic již pod šestibokou kapličkou.

Długość39 kmStopień trudności4
Maksymalna wysokość880 mTechnika4
Minimalna wysokość580 mKrajobraz5